Říci, že je nemožné fungovat před prvním ranním šálkem kávy, je hraniční klišé, ale opravdu ta zrnka dělají práci, o které si myslíme, že nás povzbudí? Studie zveřejněná 28. června v časopise Hranice v behaviorální neurovědě tým se sídlem v Portugalsku zjistil, že zkušenost s konzumací kávy může působit trochu jako placebo, pokud jde o to, aby se pijáci kávy cítili připraveni zvládnout den.
Většina pijáků kávy říká, že díky svému rannímu šálku joe se díky kofeinu cítí bdělejší a výkonnější. Tato studie se zaměřila na pijáky kávy, aby lépe pochopila, zda tato bdělost závisí na vlastnostech samotného kofeinu, nebo zda souvisí se zážitkem z prvního lahodně uvařeného doušku.
„Existuje společné očekávání, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie a neurolog Nuno Sousa z University of Minho. „Když lépe porozumíte mechanismům, které jsou základem biologického jevu, otevřete cestu pro zkoumání faktorů, které jej mohou modulovat, a dokonce i potenciální výhody tohoto mechanismu.“
Ve studii, Tým rekrutoval účastníky, kteří pili alespoň jeden šálek kávy denně, a požádal je, aby nejedli a nepili nápoje s kofeinem alespoň tři hodiny před studií. Poté provedli rozhovory s účastníky a provedli dva krátké funkční MRI (fMRI) skeny. Jedna plechovka byla před užitím kofeinu nebo konzumací standardizovaného šálku kávy a další skenování bylo o 30 minut později. Účastníci byli požádáni, aby se během skenování fMRI uvolnili a nechali svou mysl bloudit. Tyto skeny jsou podobné tradičním MRI, ale zkoumají, jak funguje mozek a jeho aktivity.
Zpočátku tým očekával, že skeny fMRI ukážou, že ti, kteří pijí kávu, mají vyšší integraci ve dvou částech mozku kvůli známým neurochemickým jevům kávy. Mysleli si, že to uvidí v sítích mozku spojených s prefrontálním kortexem – kde se odehrává výkonná paměť – a sítí výchozího režimu, která se podílí na introspekci a sebereflexi.
Konektivita v síti ve výchozím režimu se po vypití kávy a po požití kofeinu snížila. To naznačuje, že konzumace obou látek způsobila, že se více lidí připravilo na přechod z klidné povahy spánku a probouzení k práci na denních úkolech.
Pití kávy však zvýšilo konektivitu ve vyšší vizuální síti a správné výkonné kontrolní síti. Tyto části mozku jsou zapojeny do pracovní paměti, kognitivní kontroly a cíleného chování. Toto zvýšení nenastalo, když účastníci užívali pouze kofein, což podle vědců znamená, že pokud se chcete cítit nejen bdělí, ale také připraveni jít, samotný kofein to nedokáže. Potřebuješ ten hrnek javy.
„Jednoduše řečeno, subjekty byly po kávě připraveny k akci a byly více vnímavé vůči vnějším podnětům,“ uvedla spoluautorka a neurovědkyně z univerzity Jaume I Maria Picó-Pérezová v prohlášení. „Vezmeme-li v úvahu, že některé účinky, které jsme našli, byly reprodukovány kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje. Jiné však byly specifické pro pití kávy, řízeny faktory, jako je zvláštní vůně a chuť nápoje nebo psychologická očekávání spojená s konzumací tohoto nápoje.“
Tým poukazuje na to, že je možné, že tato zkušenost s pitím kávy bez kofeinu by mohla stát za neurologickými přínosy. Studie nebyla schopna odlišit účinky samotného zážitku z pití od zážitku kombinovaného s kofeinem.
„Změny v konektivitě byly studovány během sekvence klidového stavu. Jakákoli souvislost s psychologickými a kognitivními procesy je interpretována na základě společné funkce připisované nalezeným regionům a sítím, ale nebyla přímo testována,“ varoval Sousa. „Navíc mohou existovat individuální rozdíly v metabolismu kofeinu mezi účastníky, které by bylo zajímavé prozkoumat v budoucnu.“
Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Kamila Černáková
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz