↑ Sunita Williamsová, astronautka NASA
Jakmile opustíte svět gravitace, hustota vašich kostí a svalová hmota se začnou snižovat. Aby se tomu zabránilo, musí astronauti ve vesmíru strávit zhruba dvě hodiny denně cvičením. Když jsem byl v roce 2007 na Mezinárodní vesmírné stanici často jsem k tomuto účelu používal běžecký pás. Náhodou jsem se kvalifikoval na ten rok Bostonský maraton. Tak jsem si myslel, Proč to nespustit ve vesmíru?
Není zde dostatečná gravitace, která by vám zabránila vznést se z běžícího pásu na ISS. V den maratonu jsem se připoutal úvazkem typu bungee, který mě fyzicky vytáhl na hladinu. V některých bodech byl popruh tak napnutý, že mi znecitlivěla celá pravá noha, což bylo hodně odlišné od typických bolestí svalů, které zažívá běžec na Zemi. To nebyl jediný vtip mého orbitálního maratonu. V polovině závodu jsem měl oblečení promočené potem – ale bez větru, který by ho usušil, tam ten pot tak nějak zůstal. Dokonce i přestávky na svačinu byly jiné: kolega astronaut nakrájel pomeranče (vyrostlé ze Země na začátku tohoto týdne) a hodil plátky po mně. Snažil jsem se je chytit, když proplouvaly kolem, ale nakonec jsem většinu ovoce minul.
Ostatní věci byly stejné. Jako většina maratonských běžců jsem se na hranici 21 mil cítil hrozně. Astronauti skutečně zažívají podobný pocit během výstupu do vesmíru, což je 6,5hodinové cvičení: Těsně předtím, než skončíte, se velmi vyčerpáte. V obou případech jsem to musel vykuchat, abych se prosadil a dokončil úkol.
Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Kamila Černáková
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
