Vaše „fitspo“ na sociálních sítích nemá dobrý vliv



Hledáte motivaci ke zdraví v novém roce? Možná budete v pokušení zapnout telefon a zamířit do své oblíbené aplikace pro sociální sítě pro inspiraci. Ale to by vás mohlo připravit na nezdravý vztah k jídlu, vašemu tělu a ostatním lidem.

Zde je důvod, proč inspo na sociálních sítích není vše, co bylo nalomeno.

Případ proti srovnání

Na hledání inspirace není nic špatného. Ale sociální média přirozeně spouštějí sebeporovnávání – a to může poškodit vaše zdraví.

Je jen lidské dívat se na ostatní online, říká Renee Engeln, psycholožka, která vyučuje na Northwestern University a provozuje školní laboratoř Body and Media Lab, která se zabývá obrazem těla a kulturními praktikami, které ovlivňují vztahy žen s jejich tělem. „Instinkt porovnávat se s ostatními lidmi není něco, co můžeme jen tak vypnout,“ říká. „Tato srovnání jsou rychlá a automatická.“

Engeln a další psychologové se ponoří hluboko do teorie sociálního srovnání, aby vysvětlili vliv sociálních médií na mozky a činy lidí.

Teorie, kterou poprvé vytvořil v 50. letech minulého století Leon Festiger, stejný psycholog, který nám dal „kognitivní disonanci“, předpokládá, že sebeobraz a blaho lidí závisí z velké části na poměřování sebe sama s ostatními.

Podle teorie sociálního srovnání k tomu lidé inklinují třemi způsoby: nahoru, s lidmi, jejichž vnímaný status je vyšší; směrem dolů, s lidmi, které považují za méněcenné než oni sami; a laterálně se svými údajnými sobě rovnými. A sociální média – která poskytují okamžitý přístup k bezpočtu lidí ze všech tří kategorií – nám dávají více příležitostí k sebeporovnávání než kdy předtím.

Sedm minut k tělesné nespokojenosti

Je lákavé hledat inspirativní hashtagy nebo se podívat na profily zaměřené na fitness a přidat trochu šťávy svým vlastním zdravotním aspiracím. Ale konzumace sociálních médií přirozeně inspiruje ke srovnávání – a všechny tyto soudy mohou poškodit sebevědomí člověka. Ve studii z roku 2020 Engeln a její kolegové zjistili, že pouhých sedm minut prohlížení Instagramu snížilo pocit tělesné spokojenosti vysokoškolských žen a že ženy používající Instagram více porovnávaly své tělo a přemýšlely o svém vzhledu více, než když používaly Facebook. Předpokládají, že tato srovnání řídí formát založený na obrázcích Instagramu a obsah bohatý na celebrity.

Ale nespokojenost těla kvůli závistivému rolování je jen začátek. Pamela S. Keel, psycholožka z University of Florida, zkoumá poruchy příjmu potravy a sociální faktory, které ovlivňují tělesný obraz. V jedné studii z roku 2020 Keel a její kolegové zjistili, že lidé, kteří zveřejňují své upravené fotografie, vykazují více poruch příjmu potravy než ti, kteří to nedělají.

Vzhledem k tomu, že skupina účastníků byla vybrána ze skupiny, která uvedla, že si myslí, že úprava fotografií je v pořádku, je možné, že se ze začátku zajímali o svá těla více, než je průměr. Aby vědci vyjasnili souhru mezi těmito faktory, použili několik skupin účastníků, kteří upravovali a zveřejnili fotografii, upravovali, ale nezveřejnili, zveřejnili bez úprav nebo neudělali ani jedno.Lidé, kteří strávili i pět minut úpravou fotografie a poté ji zveřejnili, hlásili více obav o svou váhu a tvar než členové jakékoli jiné skupiny.

Účastníci, kteří upravovali své fotografie, tak neučinili pomocí žádného standardizovaného vzorce: Bylo jim jednoduše řečeno, aby je upravili tak, jak by to normálně dělali, kdyby je zveřejňovali na sociálních sítích. Na stole tak zůstaly nyní všudypřítomné filtry, náročnější nástroje jako Facetime a řada dalších strategií digitální manipulace.

Výzkumníci také sledovali příznaky poruchy příjmu potravy, jako jsou pocity viny po jídle, užívání laxativ a diuretik, vyhýbání se určitým jídlům, obavy z jídla a nutkání zvracet po jídle. Účastníci, kteří vykazovali příznaky poruchy příjmu potravy, netrávili na Instagramu více času než jejich protějšky ve studii. Používali však platformu jinak, porovnávali se s ostatními a prokázali, že investovali více do lajků a komentářů než jejich protějšky.

#Inspo a špatné informace

Vyhýbání se soudům vás proti nim vás nechrání před všemi možnými škodami ze sociálních médií. Informace, které tam konzumujete, mohou být také zavádějící způsoby, které způsobují úzkost nebo dokonce poruchy příjmu potravy. Studie z roku 2020, která analyzovala více než 1,2 milionu tweetů o „zdravé stravě“, zjistila, že naprostá většina lidí, kteří se na ně vyjádřili, nebyli profesionálové. Neuvěřitelných 8,5 procenta obsahu generovali roboti nebo známí spameři.

Vzhledem k tomu, že „jednotlivci, kteří jsou snadno ovlivnitelní“, generují nejvíce řečí o dietách a zdraví, píší výzkumníci, komerční subjekty s nimi zacházejí jako s kořistí, které jim podsouvají produkty a služby, které mohou údajně pomoci.

Keel říká, že je důležité naučit se posuzovat kvalitu příspěvku nebo povýšení, zvláště pokud slibuje zdravotní zisky nebo estetické změny. „Cokoliv, co normalizuje neuspořádané stravovací chování nebo je propaguje jako účinné metody hubnutí, je varovným signálem,“ říká. Mezi další varovné signály patří propagace diuretik, laxativ, látek potlačujících chuť k jídlu nebo diet, které vyřazují celé skupiny potravin nebo propagují zázračné potraviny.

„Cokoliv, co podporuje to, že můžete sníst všechny ‚X‘, které chcete, pokud nejíte žádné ‚Y‘, není vhodné pro nutriční potřeby lidského těla,“ říká.

Největší ovlivňovatel: Vy

Co tedy dělat gaučový povaleč bez inspirace? Engeln navrhuje podívat se dovnitř.

Pokud se vůbec chystáte učinit nějaké předsevzetí (a pardon, pouhé statistiky naznačují, že ho pravděpodobně opustíte), „nechte toto předsevzetí řídit vašimi vlastními hluboce zastávanými hodnotami,“ řekla. „Ať je předsevzetí o posunu směrem k tomu, stát se člověkem, jehož jednání se častěji řídí těmito hodnotami.“

Sečteno a podtrženo: Je zdravější hledat motivaci u sebe než u ostatních. Na hledání spolucestovatelů není nic špatného, ​​ale nenechte nikoho jiného, ​​aby za vás vytvořil plán.

Chcete se detoxikovat od demoralizujícího obsahu sociálních sítí? Engeln a její kolegové vyzývají uživatele, aby jako první krok ořezali své kanály na Instagramu a Facebooku. Tím, že se zbavíte účtů vyvolávajících srovnání (nebo vzbuzujících závist), můžete místo toho přijímat povznášející obsah. Existuje také jednodušší řešení: aplikaci úplně smazat. Přestávka od sociálních sítí může prospívat vašemu duševnímu zdraví.

„Připravujete se na neúspěch nebo přinejmenším na demoralizaci, když necháte falešné životy osobností sociálních médií ovlivnit vaše vlastní cíle,“ říká Engeln. „Předsevzetí související se změnou toho, jak se díváte na ostatní, nestojí za to.“






Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Kamila Černáková
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com

Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz