Pocit ploché nebo emoční nedostupnosti může být běžným vedlejším účinkem inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), široce používané třídy antidepresiv. Předpokládá se, že asi 40 až 60 procent pacientů užívajících SSRI zažívá omezený požitek nebo se cítí emocionálně nudní.
Malá studie publikovaná 22. ledna v časopise Neuropsychofarmakologie vrhá světlo na to, proč k tomuto „emocionálnímu otupení“ neboli otupení dobrých i špatných emocí může dojít. Studie zjistila, že drogy ovlivňují posilování učení, které nám umožňuje učit se z našeho prostředí a jednání.
„Emoční otupení je častým vedlejším účinkem antidepresiv SSRI. Svým způsobem to může být zčásti tím, jak fungují – odstraňují část emocionální bolesti, kterou lidé trpící depresí pociťují, ale bohužel se zdá, že jim také berou část radosti,“ řekla profesorka Barbara Sahakian. spoluautor a profesor psychologie na univerzitě v Cambridge, v prohlášení. „Z naší studie nyní vidíme, že je to proto, že se stávají méně citlivými na odměny, které poskytují důležitou zpětnou vazbu.“
SSRI se zaměřují na serotonin, chemickou látku v mozku nazývanou „chemikálie potěšení“ nebo „molekula štěstí“, která přenáší zprávy mezi nervovými buňkami. Podle National Health Service (NHS) více než 8,3 milionu pacientů v Anglii dostalo v letech 2021 a 2022 antidepresiva.. Ve Spojených státech se po pandemii COVID-19 zvýšil počet předepsaných léků proti úzkosti a antidepresivům odhadem o 21 procent.
Tým vedený výzkumníky z University of Cambridge a University of Copenhagen zkoumal dlouhodobé klinické použití SSRI. Přijali 66 zdravých dobrovolníků a 32 z nich podali SSRI nazývané escitalopram a dalších 34 užívalo placebo. Podle týmu je tento lék znám jako jeden z nejlépe tolerovaných antidepresiv dostupných na trhu a účastníci studie je užívali po dobu 21 dnů.
Účastníci vyplnili vlastní dotazníky a dostali řadu testů, které hodnotily učení, inhibici, výkonné funkce, posilovací chování a rozhodování.
Pokud jde o pozornost a paměť (také nazývané ‚studené‘ poznávání), nebyly žádné významné rozdíly. Také nebyly žádné rozdíly v „horké“ kognici nebo kognitivních funkcích, které zahrnují emoce.
Klíčovým novým zjištěním testů byla snížená citlivost na zesílení u dvou úkolů u skupiny užívající escitalopram ve srovnání se skupinou užívající placebo.
Tým použil pravděpodobnostní reverzní test, kde byly účastníkovi ukázány dva podněty (A a B). Pokud by zvolili A, dostali by odměnu čtyřikrát z pěti. Pokud by si vybrali B, dostali by odměnu pouze jednou z pěti. Účastníkům toto pravidlo nebylo řečeno, ale museli na to přijít sami. V určitém okamžiku během testu by se pravděpodobnosti změnily, což by účastníky donutilo naučit se nové pravidlo.
Ve srovnání s těmi, kteří užívali placebo, byla u účastníků užívajících escitalopram méně pravděpodobné, že použijí pozitivní i negativní zpětnou vazbu k tomu, aby se naučili úkol. Účastníci užívající antidepresiva byli o 23 procent méně citliví na tento přepínač stimulů, což naznačuje, že escitalopram ovlivnil citlivost na odměny a schopnost jednotlivce odpovídajícím způsobem reagovat.
To by také mohlo vysvětlovat jeden velký rozdíl, který tým nalezl v dotazníku, který sám uvedl: dobrovolníci užívající escitalopram měli větší potíže s dosažením orgasmu při sexu, což je široce uváděný vedlejší účinek léku.
„Naše zjištění poskytují důležité důkazy pro roli serotoninu v posilujícím učení,“ uvedla v prohlášení Christelle Langleyová, spoluautorka také z Cambridgeské psychiatrické kliniky. „Na tuto práci navazujeme studií zkoumající data neuroimagingu, abychom pochopili, jak escitalopram ovlivňuje mozek během učení odměn.“
Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Kamila Černáková
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
